Už se to nevrátí ...
Tak - One Direction skončilo tour. Když jsem viděla fotky jak Harry a Zayn brečí , myslela jsem na to , co bylo předtím. Čemu mě naučili a jak jsem se taky díky nim změnila. Naučila jsem se , že nezáleží na tom , co si o vás ostatní myslí , ale že musím být sama sebou. Postavila jsem se vlastnímu strachu z výšek a šla na děsný kolotoče . Nebála jsem se říct svoji oblíbenou skupinu před celou třídou a při tom jsem se smála do těch ksichtů ,který potom dělali. Chybí jejich Tour Video Diaries , u kterých jsem se vždycky šíleně nasmála. Díky nim se moje angličtina vyšvyfla na přijatelnou úroveň . Tolik jim toho dlužím . Nemuseli udělat nic , jen se usmáli a mě zlepliša nálada. Nebudu zde psát ,že když trpí , trpím s nimi . To ne , ale když se Niallovi smějou kvůli jeho zubům jsem naštvaná , protože kamarádce se smějou taky . Vím ,že je nikdy nepotkám , ale nepřestávám věřit. Don't stop believing. 
